Intrahepatická cholestáza

Jaterní komplikace v těhotenství jsou poměrně častou komplikací v těhotenství. Prevalence nejčastější formy těhotenských jaterních komplikací, známé jako intrahepatická cholestáza v těhotenství (ICP), se v průměrné evropské populaci pohybuje zhruba v mezích 0.4% - 1%, což na území hlavního města Prahy představuje zhruba 60 až 150 těhotenství ročně a v celé České republice pak 440 až 1 100 těhotenství ročně (celkový počet novorozenců v Praze a ČR publikován Českým statistickým úřadem za rok 2015).

Ačkoliv ICP vyvolává pocity nepohodlí u postižených matek (svědění – pruritus), není pro ně většinou ohrožující. Naopak, pro plod představuje ICP vysoké riziko poměrně těžko předem odhadnutelných závažných až fatálních komplikací, jako jsou předčasný porod, influx mekonia do plodové vody, syndrom dechové tísně novorozence či jeho náhlá smrt.

Riziko ICP stoupá s prudce narůstajícími hladinami těhotenských steroidů během třetího trimestru těhotenství a je vyšší u vícečetných těhotenství s více zdroji prekurzorových sulfatovaných steroidů. Tyto prekurzory produkované fetální zónou fetální nadledviny jsou v placentě konvertovány na ženské pohlavní hormony, které ovlivňují stabilitu těhotenství, ale i na jejich katabolity, které mají řadu fyziologických účinků od účinků analgetických až po účinky toxické. Toxické účinky vyvolávají v těhotenství jaterní komplikace, zejména ICP. Podstatná část progesteronu produkovaného placentou je v játrech matky konvertována na řadu katabolitů, z nichž zvláště disulfát 5α-pregnan-3α,20α-diolu je znám svou toxicitou pro plod.

Jak ukazují výsledky naší poslední studie i další, zatím nepublikované výsledky, odbourávání steroidů tzv. pregnanového typu, k nimž zmíněný steroid patří může být katalyzováno specifickým enzymem kůry nadledvin katalyzujícím postupně dva kroky v metabolické cestě steroidů (C17-hydroxyláza, C17-20-lyáza – enzym CYP17A1).

Nízká aktivita CYP17A1 ve druhém, tj. lyázovém kroku může vést k vyššímu poměru steroidů pregnanového typu (včetně toxických pregnanů) k jejich netoxickým analogům, steroidům tzv. androstanového typu. Jak ukazují naše výsledky, rovnováha mezi těmito dvěma typy steroidů výtečně predikuje příslušnost ke skupině že s ICP ve 3. trimestru těhotenství a s o něco nižší prediktivitou pak funguje i mimo něj (počet správně predikovaných pacientů s ICP a odpovídajících kontrol se blíží 100%), a to přes řádové rozdíly v koncentracích steroidů v těhotenství a mimo něj. Ukazuje se, že nízká aktivita lyázového kroku je specifická pro ženy s predispozicí k ICP i mimo těhotenství a ženy s touto predispozicí mají po celou dobu života relativně vyšší hladiny pregnanových steroidů na úrovni prekurzorů, aktivních hormonů a zejména jejich metabolitů ve vztahu k odpovídajícím steroidů androstanového typu (zvaných někdy nepříliš přesně androgeny). Uvedeného jevu jsme využili ke konstrukci účinných predikčních modelů k diagnostice ICP. K predikci ICP v těhotenství slouží model HEPAGEST, zatímco k predikci predispozice k ICP na základě steroidů a dalších ukazatelů mimo těhotenství pak model HEPAPRED.